Příjem
Latest images
Hledat
Registrace
PřihlášeníVtipne povidky ...
Strana 1 z 1
Vtipne povidky ...
pro Rumburak Tue Apr 30, 2019 4:52 pm
Zahadna nemoc slepic …
Kdysi (asi pred 50 lety) jsem byl na letnich prazdninach u moji tety, ktera zila na hajovne v male vesnicce Stara Knizeci Hut … je to asi 20 km zapadne od Tachova, asi 3 km od hranic s Nemeckem.
Jeji muz byl lesnik, teta byla doma s detmi a starala se o maly “kolchoz”.
Jednoho dne me poslala do kurniku, at pozbiram vajicka, ze pry udela druhy den rano ke snidani omeletu.
Sel jsem tedy dovnitr a koukam kde jsou nejaky vejce, kdyz jsem si vsimnul divnyho “pocinani” nekterych slepic.
Sedely na bidle a jako by se naklaneli ze strany na stranu a sem tam nejaka z nich spadla z bidla dolu do sena … chvili tam lezely, pak se zvedly a matorive sly po zebriku zpatky nahoru a sedly si znova na bidlo.
Byl jsem tam asi 20 minut, pozbiral jsem nejaky vejce a pozoroval je, co delaj.
Pak jsem sel do domu a rikam tete: Si predstav, co jsem videl v kurniku a rekl jsem ji co jsem videl. Teta rika, no to se jdu schvalne na to podivat.
Tak jsem sel s ni a zrovna kdyz jsme otevreli dvere do chleva, kde byl kurnik tak jedna slepice spadla z bidla. Teta jen nevericne “kroutila” ocima …
Po 20 minutach sla k sousedce a rikala ji co se prihodilo. Sousedka se hrozne divila take, pak ale prisel domu jeji manzel a vse mu znova vyparvela.
Muz se zacal hrozne smat a rikal: Uz asi vim co se slepicim stalo. Tata delal pred 3 mesicema rybizove vino a vubec se nepovedlo, tak ho z demizonu vylil na nas kompost a vase slepice tam vlezli a vyzobali ho.
Nic jim neni, jsou jenom vozraly
Kdysi (asi pred 50 lety) jsem byl na letnich prazdninach u moji tety, ktera zila na hajovne v male vesnicce Stara Knizeci Hut … je to asi 20 km zapadne od Tachova, asi 3 km od hranic s Nemeckem.
Jeji muz byl lesnik, teta byla doma s detmi a starala se o maly “kolchoz”.
Jednoho dne me poslala do kurniku, at pozbiram vajicka, ze pry udela druhy den rano ke snidani omeletu.
Sel jsem tedy dovnitr a koukam kde jsou nejaky vejce, kdyz jsem si vsimnul divnyho “pocinani” nekterych slepic.
Sedely na bidle a jako by se naklaneli ze strany na stranu a sem tam nejaka z nich spadla z bidla dolu do sena … chvili tam lezely, pak se zvedly a matorive sly po zebriku zpatky nahoru a sedly si znova na bidlo.
Byl jsem tam asi 20 minut, pozbiral jsem nejaky vejce a pozoroval je, co delaj.
Pak jsem sel do domu a rikam tete: Si predstav, co jsem videl v kurniku a rekl jsem ji co jsem videl. Teta rika, no to se jdu schvalne na to podivat.
Tak jsem sel s ni a zrovna kdyz jsme otevreli dvere do chleva, kde byl kurnik tak jedna slepice spadla z bidla. Teta jen nevericne “kroutila” ocima …
Po 20 minutach sla k sousedce a rikala ji co se prihodilo. Sousedka se hrozne divila take, pak ale prisel domu jeji manzel a vse mu znova vyparvela.
Muz se zacal hrozne smat a rikal: Uz asi vim co se slepicim stalo. Tata delal pred 3 mesicema rybizove vino a vubec se nepovedlo, tak ho z demizonu vylil na nas kompost a vase slepice tam vlezli a vyzobali ho.
Nic jim neni, jsou jenom vozraly
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Fri Jul 26, 2019 7:50 pm
Pondělí ...
Dnes jsem přestal kouřit. Jsem na sebe tak hrdý. Jsem kvalitní člověk. Svět je parádní místo.
Tak je to tady. Přestávám kouřit. Mám ze sebe radost a jsem na sebe pyšný. Rozhodnutí přestat kouřit je devadesát procent úspěchu. Byl jsem silný kuřák, velmi silný. Teď jsem silný nekuřák. Je to jednoduché. Cítím, že to vydržím.
Ráno jsem se vzbudil plný očekávání a naděje. Hned jsem si napsal do svého deníčku (založil jsem si nekuřácký deníček) své pocity. Ráno je hned veselejší. Slyším ptáčky ševelit za oknem. Vidím sluníčko, které prostoupilo celý můj byt a jsem tak pozitivně rozjetý, že jsem hned poslal nějaké peníze na charitu. Teď si totiž charitu můžu dovolit, jelikož ušetřím za cigarety.
S úsměvem na rtech jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě jsem narazil na paní Macháčkovou. Paní Macháčková je zhruba stoletá sousedka, která si každé ráno stěžuje, že nemohla spát, protože jsem měl televizi zapnutou moc nahlas. Soucitně jsem paní Macháčkovou pohladil po vlasech a dal jí pusinku na čelíčko. Od srdce jsem se jí omluvil a dal jí dvacetikorunu, ať si za to něco koupí.
V práci jsem všem oznámil, že jsem nyní silný nekuřák a vyčinil těm, kteří stále ještě kouří a nejsou silnými nekuřáky.
Přiznám se, že po obědě jsem měl chuť na cigaretu, tak jsem si zašel koupit nikotinovou náplast a nikotinové žvýkačky. Pořád jsem ale plný nadšení a optimismu.
Večer jsem měl nezvyklý hlad, tak jsem snědl celou hlávku zelí, nalepil si nikotinovou náplast a šel spát.
Úterý ...
Ráno jsem se probudil mírně rozladěn. Měl jsem sen, že jsem kouřil. Tyto myšlenky musím zapudit. Raději jsem si nalepil ještě jednu nikotinovou náplast. Navíc jsem dlouho nemohl usnout a docela jsem se potil. Nic moc ráno. Do nekuřáckého deníčku jsem si napsal, že začíná přituhovat.
Venku za oknem pořád zpívají ti ptáci. No, dneska se to moc nehodí. Docela mě to rozptyluje. I to sluníčko, co mi svítí do bytu, svítí na můj vkus až moc.
Oblékl jsem se a vyrazil do práce. Na chodbě samozřejmě opět paní Macháčková prudila, že jsem měl televizi moc nahlas. V rychlosti jsem jí řekl: „sorry hele“ a chvátal do práce.
V práci mě všichni z nějakého důvodu rozčilovali. Nedokážu to vysvětlit. Navíc jsem měl pořád chuť na cigaretu. Zkusil jsem tu nikotinovou žvýkačku. Hrůza. Je to hnusný a zamotala se mi po tom hlava a chuť na cigaretu je pořád. Vzal jsem si tedy druhou, načež jsem se poblil. Paráda.
Doma jsem měl zase hlad jak prase. Zelí už nebylo, tak jsem snědl tři pizzy, co jsem měl v mrazáku a šel brzo spát.
Středa ...
Ty stupidní ptáci za oknem tu hubu snad nezavřou
Vůbec jsem nespal. Celou noc jsem se potil a podle mě jsem měl i halucinace, protože nevěřím tomu, že jsem měl v bytě tapíra v klobouku.
Do nekuřáckého deníčku jsem nic nenapsal, protože se mi chvěje ruka a nemůžu psát. Ty debilní ptáci venku tu hubu prostě nezavřou a to sluníčko, co mi pere do bytu, už mě začíná vytáčet. Dal bych si cigaretu, ale místo toho si dávám hnusný vařící čaj a další nikotinovou náplast. Podle mě jsou ty náplasti na hovno.
Před paní Macháčkovou, která mě chtěla zase sejmout za to, že jsem měl televizi moc nahlas, jsem raději beze slov prchnul.
V práci jsem dal kolegovi lepáka. Nevím proč. Prostě mě vytáčel už jenom tím, jak vypadá. Pak jsem se mu samozřejmě omluvil.
Po práci jsem doma vyžvýkal všechny nikotinové žvýkačky najednou a na pár hodin z toho omdlel. Probudil jsem se až večer. Měl jsem hrozný hlad. Snědl jsem celý bochník chleba. Chuť na cigaretu jsem tím nezahnal, tak jsem šel spát.
Čtvrtek ...
Takže celou noc jsem nespal. Perfektní. Buď jsem se potil, a nebo byl na záchodě, neboť jsem měl životní průjem. Někdy nad ránem došel toaletní papír, tak jsem musel používat část svého nekuřáckého deníčku.
Ke snídani jsem snědl několik nikotinových náplastí. Pak jsem si vzal vzduchovku a půl hodiny střílel po těch uřvaných ptácích s jediným cílem. Vyhubit je. Vyhubit je všechny. Jo a kvůli tomu sluníčku, co mi pořád pálilo do bytu, jsem si zatloukl okna prknama.
Znechuceně jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě byla zase ona. Ta stará seschlá rašple paní Macháčková, která si opět stěžovala na hluk. Prozradil jsem jí, že je kráva a že brzy zemře a vztekle odešel do práce.
V práci jsem strávil půl dne na záchodě, kde jsem chvíli brečel a chvíli se pokoušel vykouřit držák na toaletní papír.
Ještě než jsem odešel z práce, jsem rozbil hubu kolegovi. Jen tak, že se mi chtělo. Asi mě vyhodí
Po práci jsem se stavil pro dvacet plat nikotinových náplastí na večer. Doma jsem chvilku lelkoval, mlátil hlavou do zdi a pak jsem vylízal starý popelník, co jsem měl na balkoně. Ujistil jsem se, že se nikdo nedívá a s chutí snědl i vajgl, který jsem měl zapadlý ve spárách mezi kachličkami na balkoně. Necítil jsem žádnou hanbu. Naopak. Bylo to super.
Vylízání popelníku a sežrání vajglu byl vrchol dne. Od té doby to šlo pouze z kopce. Hlad jak prase se mi nepodařilo zahnat vůbec ničím, tak jsem šel brzo spát, abych tu bídu zahnal.
Pátek ...
nevím, jestli jsem naživu a nebo už mrtvý. Spal jsem jenom několik málo hodin. Jsem zpocený úplně všude, je mi blbě a motá se mi hlava. Opět jsem střílel z balkonu ptáky, plus ještě jsem občas střelil po lidech, protože mě prostě iritovalo, jak chodí, jak vypadají, co mají na sobě.
Nekuřácký deníček jsem vykouřil. Bylo to hnusný, ale bylo to potřeba.
Tu Krávu paní Macháčkovou jsem zuřivě shodil ze schodů, jakmile jsem jí zahlídl a vyrazil do práce.
V práci mě pozval nadřízený na kobereček, za to, že jsem včera fyzicky napadl svého spolupracovníka. Proto jsem o nadřízeného zlomil židli a následně plivnul na jeho v bolestné agónii svíjející se tělo. Nechal jsem nadřízeného nadřízeným a šel do trafiky. Koupil jsem si deset kartonů cigaret a šel domů.
Jakmile jsem si doma zapálil první cigaretu, hned byl svět lepší. Ptáčci ševelili za oknem a když jsem z oken vytrhal prkna, tak slunce opět prostoupilo celý můj byt a já byl nabit pozitivní energií.
Dnes jsem přestal kouřit. Jsem na sebe tak hrdý. Jsem kvalitní člověk. Svět je parádní místo.
Tak je to tady. Přestávám kouřit. Mám ze sebe radost a jsem na sebe pyšný. Rozhodnutí přestat kouřit je devadesát procent úspěchu. Byl jsem silný kuřák, velmi silný. Teď jsem silný nekuřák. Je to jednoduché. Cítím, že to vydržím.
Ráno jsem se vzbudil plný očekávání a naděje. Hned jsem si napsal do svého deníčku (založil jsem si nekuřácký deníček) své pocity. Ráno je hned veselejší. Slyším ptáčky ševelit za oknem. Vidím sluníčko, které prostoupilo celý můj byt a jsem tak pozitivně rozjetý, že jsem hned poslal nějaké peníze na charitu. Teď si totiž charitu můžu dovolit, jelikož ušetřím za cigarety.
S úsměvem na rtech jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě jsem narazil na paní Macháčkovou. Paní Macháčková je zhruba stoletá sousedka, která si každé ráno stěžuje, že nemohla spát, protože jsem měl televizi zapnutou moc nahlas. Soucitně jsem paní Macháčkovou pohladil po vlasech a dal jí pusinku na čelíčko. Od srdce jsem se jí omluvil a dal jí dvacetikorunu, ať si za to něco koupí.
V práci jsem všem oznámil, že jsem nyní silný nekuřák a vyčinil těm, kteří stále ještě kouří a nejsou silnými nekuřáky.
Přiznám se, že po obědě jsem měl chuť na cigaretu, tak jsem si zašel koupit nikotinovou náplast a nikotinové žvýkačky. Pořád jsem ale plný nadšení a optimismu.
Večer jsem měl nezvyklý hlad, tak jsem snědl celou hlávku zelí, nalepil si nikotinovou náplast a šel spát.
Úterý ...
Ráno jsem se probudil mírně rozladěn. Měl jsem sen, že jsem kouřil. Tyto myšlenky musím zapudit. Raději jsem si nalepil ještě jednu nikotinovou náplast. Navíc jsem dlouho nemohl usnout a docela jsem se potil. Nic moc ráno. Do nekuřáckého deníčku jsem si napsal, že začíná přituhovat.
Venku za oknem pořád zpívají ti ptáci. No, dneska se to moc nehodí. Docela mě to rozptyluje. I to sluníčko, co mi svítí do bytu, svítí na můj vkus až moc.
Oblékl jsem se a vyrazil do práce. Na chodbě samozřejmě opět paní Macháčková prudila, že jsem měl televizi moc nahlas. V rychlosti jsem jí řekl: „sorry hele“ a chvátal do práce.
V práci mě všichni z nějakého důvodu rozčilovali. Nedokážu to vysvětlit. Navíc jsem měl pořád chuť na cigaretu. Zkusil jsem tu nikotinovou žvýkačku. Hrůza. Je to hnusný a zamotala se mi po tom hlava a chuť na cigaretu je pořád. Vzal jsem si tedy druhou, načež jsem se poblil. Paráda.
Doma jsem měl zase hlad jak prase. Zelí už nebylo, tak jsem snědl tři pizzy, co jsem měl v mrazáku a šel brzo spát.
Středa ...
Ty stupidní ptáci za oknem tu hubu snad nezavřou
Vůbec jsem nespal. Celou noc jsem se potil a podle mě jsem měl i halucinace, protože nevěřím tomu, že jsem měl v bytě tapíra v klobouku.
Do nekuřáckého deníčku jsem nic nenapsal, protože se mi chvěje ruka a nemůžu psát. Ty debilní ptáci venku tu hubu prostě nezavřou a to sluníčko, co mi pere do bytu, už mě začíná vytáčet. Dal bych si cigaretu, ale místo toho si dávám hnusný vařící čaj a další nikotinovou náplast. Podle mě jsou ty náplasti na hovno.
Před paní Macháčkovou, která mě chtěla zase sejmout za to, že jsem měl televizi moc nahlas, jsem raději beze slov prchnul.
V práci jsem dal kolegovi lepáka. Nevím proč. Prostě mě vytáčel už jenom tím, jak vypadá. Pak jsem se mu samozřejmě omluvil.
Po práci jsem doma vyžvýkal všechny nikotinové žvýkačky najednou a na pár hodin z toho omdlel. Probudil jsem se až večer. Měl jsem hrozný hlad. Snědl jsem celý bochník chleba. Chuť na cigaretu jsem tím nezahnal, tak jsem šel spát.
Čtvrtek ...
Takže celou noc jsem nespal. Perfektní. Buď jsem se potil, a nebo byl na záchodě, neboť jsem měl životní průjem. Někdy nad ránem došel toaletní papír, tak jsem musel používat část svého nekuřáckého deníčku.
Ke snídani jsem snědl několik nikotinových náplastí. Pak jsem si vzal vzduchovku a půl hodiny střílel po těch uřvaných ptácích s jediným cílem. Vyhubit je. Vyhubit je všechny. Jo a kvůli tomu sluníčku, co mi pořád pálilo do bytu, jsem si zatloukl okna prknama.
Znechuceně jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě byla zase ona. Ta stará seschlá rašple paní Macháčková, která si opět stěžovala na hluk. Prozradil jsem jí, že je kráva a že brzy zemře a vztekle odešel do práce.
V práci jsem strávil půl dne na záchodě, kde jsem chvíli brečel a chvíli se pokoušel vykouřit držák na toaletní papír.
Ještě než jsem odešel z práce, jsem rozbil hubu kolegovi. Jen tak, že se mi chtělo. Asi mě vyhodí
Po práci jsem se stavil pro dvacet plat nikotinových náplastí na večer. Doma jsem chvilku lelkoval, mlátil hlavou do zdi a pak jsem vylízal starý popelník, co jsem měl na balkoně. Ujistil jsem se, že se nikdo nedívá a s chutí snědl i vajgl, který jsem měl zapadlý ve spárách mezi kachličkami na balkoně. Necítil jsem žádnou hanbu. Naopak. Bylo to super.
Vylízání popelníku a sežrání vajglu byl vrchol dne. Od té doby to šlo pouze z kopce. Hlad jak prase se mi nepodařilo zahnat vůbec ničím, tak jsem šel brzo spát, abych tu bídu zahnal.
Pátek ...
nevím, jestli jsem naživu a nebo už mrtvý. Spal jsem jenom několik málo hodin. Jsem zpocený úplně všude, je mi blbě a motá se mi hlava. Opět jsem střílel z balkonu ptáky, plus ještě jsem občas střelil po lidech, protože mě prostě iritovalo, jak chodí, jak vypadají, co mají na sobě.
Nekuřácký deníček jsem vykouřil. Bylo to hnusný, ale bylo to potřeba.
Tu Krávu paní Macháčkovou jsem zuřivě shodil ze schodů, jakmile jsem jí zahlídl a vyrazil do práce.
V práci mě pozval nadřízený na kobereček, za to, že jsem včera fyzicky napadl svého spolupracovníka. Proto jsem o nadřízeného zlomil židli a následně plivnul na jeho v bolestné agónii svíjející se tělo. Nechal jsem nadřízeného nadřízeným a šel do trafiky. Koupil jsem si deset kartonů cigaret a šel domů.
Jakmile jsem si doma zapálil první cigaretu, hned byl svět lepší. Ptáčci ševelili za oknem a když jsem z oken vytrhal prkna, tak slunce opět prostoupilo celý můj byt a já byl nabit pozitivní energií.
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Fri Jul 26, 2019 8:03 pm
Nákup robertka na Hané ...
Takhle se kupujó robertci na Hané. Ráda bych se s Vámi podělila
o svůj zážitek z návštěvy zákazníků v našem obchodě. Věřte mi,
ale měla jsem co dělat abych si udržela alespoň trochu vážnou tvář.
Jednoho dne vešel do obchodu manželský pár ve středních letech. Již jejich příchod byl provázen větou ve stylu vesnické hanáčtiny: "Tož jsme v obchodě na bordél!! ".
Slušně jsem je oslovila a zeptala se, co mohu nabídnout.
MUŽ: "Tož moja žena chce nějakýho žužlóna do baráku...Ja už
pré stojím za hovno." Po chvíli jsem pochopila co vlastně požadoval, žužlón je vibrátor.
Začala jsem paní vibrátory nabízet a pán se zatím rozhlížel
po obchodě. Každou chvíli jsem slyšela jak z různých míst obchodu něco
vykřikuje a všemu se diví. Co chvíli na mě zavolal, ukázal na biče a
řekl: " .. tož to sem nevěděl, že tu máte aj zverimex, já si teda vezmu to
udidlo s koulí pro kozla. Ludra fort mňa kůše a ten široké obojek na
hafana, máme salašnika a to ho snad u bódy udrží."
Asi jsem v první chvíli nevypadala moc duchapřítomně, ale pak jsem zákazníkovi taktně vysvětlila, že jsou to věci pro lidi a používají se na praktiky sexuální magie.
Pán zalapal po dechu a prohlásil: "Tož do prdele, co su magor?" Pak
se po prodejně ozval hrozný smích a pán klečel na zemi v smíchu. "Maruno podivé, oni tady majó aj i uměló pičó." Manželka Maruna, která se mnou mluvila běžnou češtinou bez dialektu se již asi naštvala a zařvala na něj.
"Te hanáko namrzlé, když ja možu mit umělýho vtáka, proč ty bys
nemohl mít uměló pičó? Víš co, poď rači dom, ty umíš dělat akorát vostudu a chlastat pivo. Chytla manžela za ruku, mně se za něj omluvila a bez nákupu rychle opustila obchod.
Mohu upřímně říct, ze v prvních pár minutách jsem byla v naprostém šoku, jelikož jsem netušila, že v dnešní multimediální době se mohu setkat s lidmi, kteří se diví i nad latexovým oblečením, nebo na anální kolík zareagují slovy: "To si dám do prdele, abych se u teho neposrál? Maruno to si kópim, až začnu na jaře chodit do pola!!!"
Celou dobu jejich návštěvy jsem sama zápasila se smíchem, bohužel
jsem na všechny jeho hlášky zapomněla, ale bylo jich dost. Manželka vždy
jen pozvedla oči do vrchu a omlouvala se mi. Stejně dlouho nezapomenu na to zajímavé pojmenování vibrátoru „žužloň“.
Takhle se kupujó robertci na Hané. Ráda bych se s Vámi podělila
o svůj zážitek z návštěvy zákazníků v našem obchodě. Věřte mi,
ale měla jsem co dělat abych si udržela alespoň trochu vážnou tvář.
Jednoho dne vešel do obchodu manželský pár ve středních letech. Již jejich příchod byl provázen větou ve stylu vesnické hanáčtiny: "Tož jsme v obchodě na bordél!! ".
Slušně jsem je oslovila a zeptala se, co mohu nabídnout.
MUŽ: "Tož moja žena chce nějakýho žužlóna do baráku...Ja už
pré stojím za hovno." Po chvíli jsem pochopila co vlastně požadoval, žužlón je vibrátor.
Začala jsem paní vibrátory nabízet a pán se zatím rozhlížel
po obchodě. Každou chvíli jsem slyšela jak z různých míst obchodu něco
vykřikuje a všemu se diví. Co chvíli na mě zavolal, ukázal na biče a
řekl: " .. tož to sem nevěděl, že tu máte aj zverimex, já si teda vezmu to
udidlo s koulí pro kozla. Ludra fort mňa kůše a ten široké obojek na
hafana, máme salašnika a to ho snad u bódy udrží."
Asi jsem v první chvíli nevypadala moc duchapřítomně, ale pak jsem zákazníkovi taktně vysvětlila, že jsou to věci pro lidi a používají se na praktiky sexuální magie.
Pán zalapal po dechu a prohlásil: "Tož do prdele, co su magor?" Pak
se po prodejně ozval hrozný smích a pán klečel na zemi v smíchu. "Maruno podivé, oni tady majó aj i uměló pičó." Manželka Maruna, která se mnou mluvila běžnou češtinou bez dialektu se již asi naštvala a zařvala na něj.
"Te hanáko namrzlé, když ja možu mit umělýho vtáka, proč ty bys
nemohl mít uměló pičó? Víš co, poď rači dom, ty umíš dělat akorát vostudu a chlastat pivo. Chytla manžela za ruku, mně se za něj omluvila a bez nákupu rychle opustila obchod.
Mohu upřímně říct, ze v prvních pár minutách jsem byla v naprostém šoku, jelikož jsem netušila, že v dnešní multimediální době se mohu setkat s lidmi, kteří se diví i nad latexovým oblečením, nebo na anální kolík zareagují slovy: "To si dám do prdele, abych se u teho neposrál? Maruno to si kópim, až začnu na jaře chodit do pola!!!"
Celou dobu jejich návštěvy jsem sama zápasila se smíchem, bohužel
jsem na všechny jeho hlášky zapomněla, ale bylo jich dost. Manželka vždy
jen pozvedla oči do vrchu a omlouvala se mi. Stejně dlouho nezapomenu na to zajímavé pojmenování vibrátoru „žužloň“.
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Fri Jul 26, 2019 8:12 pm
Kocour ...
Žena přinese domů kocoura, muž se s ní pohádá, že to zvíře půjde z domu, že nepatří do bytu,
a tak ho vezme pod podpaží, zanese o tři bloky dál a pustí ho do parku.
Vráti se domů a kocour už sedí před dveřmi.
Nasraný ho naloží do auta, zaveze za město, vypustí ho v lese. Vrátí se domů a kocour už zas sedí před dveřmi.
Chlap je z toho na prášky, opět jej naloží do auta, odveze nějakých třicet kiláků do druhého okresu, vypustí v nějakých bažinách.
Asi za půl hodiny volá ženě: "Kocour je doma?" "Jo, před chvílí přišel".
"Dej mi ho kurva k telefonu, já jsem zabloudil!"
Žena přinese domů kocoura, muž se s ní pohádá, že to zvíře půjde z domu, že nepatří do bytu,
a tak ho vezme pod podpaží, zanese o tři bloky dál a pustí ho do parku.
Vráti se domů a kocour už sedí před dveřmi.
Nasraný ho naloží do auta, zaveze za město, vypustí ho v lese. Vrátí se domů a kocour už zas sedí před dveřmi.
Chlap je z toho na prášky, opět jej naloží do auta, odveze nějakých třicet kiláků do druhého okresu, vypustí v nějakých bažinách.
Asi za půl hodiny volá ženě: "Kocour je doma?" "Jo, před chvílí přišel".
"Dej mi ho kurva k telefonu, já jsem zabloudil!"
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Fri Jul 26, 2019 11:04 pm
Neco co se me stalo v Nemecku v roce 1987, kdyz jsem tam zil ...
Jednoho dne jsem jel s myma kamosema ve Stuttgartu tramvaji. Cesta to byla docel dlouha(pres cely mesto), tak jsme si vypraveli vtipy.
Najednou rikam klukum, znam taky jeden vtip o chlapkovy, ktery jede v tramvaji. Stoji a drzi se zerdi pod stropem. Tramvaj sebou "skube" zleva do prava, chlapek tak kouka dolu na lidi a najednou vidi, ze pod nim sedi zenska s velkym vystrihem. Samozrejme ze ji ten chlapek kouka na kozy ve vystrihu.
Zenska zvedne hlavu a rika: "Chcete jednu do drzky". A chlapek odpovi: "Treba vobe".
Najednou se k nam v tramvaji priblizi takova starsi pani a povida(cesky), vy jste ale sprosti mladenci.
Od te doby jsme si nikdy v tramvaji sprosty vtipy nevykladali, "bali" jsme se ze nam opet nekdo bude rozumet ...
Jednoho dne jsem jel s myma kamosema ve Stuttgartu tramvaji. Cesta to byla docel dlouha(pres cely mesto), tak jsme si vypraveli vtipy.
Najednou rikam klukum, znam taky jeden vtip o chlapkovy, ktery jede v tramvaji. Stoji a drzi se zerdi pod stropem. Tramvaj sebou "skube" zleva do prava, chlapek tak kouka dolu na lidi a najednou vidi, ze pod nim sedi zenska s velkym vystrihem. Samozrejme ze ji ten chlapek kouka na kozy ve vystrihu.
Zenska zvedne hlavu a rika: "Chcete jednu do drzky". A chlapek odpovi: "Treba vobe".
Najednou se k nam v tramvaji priblizi takova starsi pani a povida(cesky), vy jste ale sprosti mladenci.
Od te doby jsme si nikdy v tramvaji sprosty vtipy nevykladali, "bali" jsme se ze nam opet nekdo bude rozumet ...
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Wed Jul 31, 2019 7:27 pm
Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní,
skoro ani nemohl mluvit. A tak se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat,
aby se uvolnil.
Ten mu poradil:
„Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější“.
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit ve vichřici.
Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa: ...
Vážený Otče,
příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky.
Připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši. -
- Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána, Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme JC & His Boys.
- Svatému Kříži neříkáme Velký Téčko.
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho dojebal.
- Jidáše neoznačujeme za z*urveného zmr*a.
- Otec, Syn a Duch Svatý nejsou Fotr, Junior a Strašidlo.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné
- můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do p*či.
Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to tedy nemusíte.
- Na konci modlitby říkáme Amen a ne Šlus a z kazatelny se chodí po schodech, nejezdí se po zábradlí!
DŮLEŽITÉ:
Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je buzík v sukni a transvestita bez mejkapu, to jsem byl já. Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte....
skoro ani nemohl mluvit. A tak se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat,
aby se uvolnil.
Ten mu poradil:
„Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější“.
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit ve vichřici.
Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa: ...
Vážený Otče,
příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky.
Připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši. -
- Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána, Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme JC & His Boys.
- Svatému Kříži neříkáme Velký Téčko.
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho dojebal.
- Jidáše neoznačujeme za z*urveného zmr*a.
- Otec, Syn a Duch Svatý nejsou Fotr, Junior a Strašidlo.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné
- můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do p*či.
Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to tedy nemusíte.
- Na konci modlitby říkáme Amen a ne Šlus a z kazatelny se chodí po schodech, nejezdí se po zábradlí!
DŮLEŽITÉ:
Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je buzík v sukni a transvestita bez mejkapu, to jsem byl já. Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte....
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Wed Jul 31, 2019 7:31 pm
NORMÁLNĚ ČESKY ...
Skákal pes, přes oves,
přes zelenou louku.
... Šel za ním myslivec,
péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš,
žes´ tak vesel stále?
Nevím sám, řek´ bych vám,
hop a skákal dále…
NO A PRAŽÁK TO ZAZPÍVÁ TAKHLE:
Skákal pééés přes ovééés,
přes zelenou loukúúú.
Šel za nííím myslivéééc,
pééro na kloboukúúú.
Pééjsku náááš, co děláááš,
žes tak vesél stáálééé ?
Navím sáám,řek´ bych vááám,
hóóp a skákááál dááálé…
OSTRAVÁK TO ZAZPÍVÁ TAKTO:
Skače čuba přes obile,
šibko hupe přes luku.
Za ňu chachar v kamizole
fajne brko v klobuku.
Jak se vališ, co se chlameš,
co se ščuřiš jako cyp ?
Prd ti řeknu, také zname
a zas vali do kajsik…
OD HANÁKA TO MŮŽEME ČEKAT TAKHLE:
Skókal pések přes ovések,
přes zelenó lóko.
Šél za ním meslivéc,
péro na klobóko.
Pésko náš, co stvóřáš,
že sa lóhníš z čoňo ?
Neřéš mja konópko,
valím rychlo, koňo…
VALACH:
Skáče hafik ces obilé,
ces zelenú pastvinku.
Išél za ním střílač milé,
na klobúku mrcinku.
Hafe víš, co robíš,
že sa řehceš fčílkáj ?
Nevím sám, vykuádám,
hop, skočíl jak pílka…
BRŇÁK:
Bere čokl glajze grýnó,
hópe lúpink přes kajzec.
Za nim kópe plótve rýnó,
plotňák jégr na Oltec.
Co se pecní, těžké lochec,
kvaltuj fligny, haltni vály.
Žádné ánunk, čokl borec,
migne cemrem a de pali…
DEMENT:
Hopy haf haf přes chramst šumi,
přes travyčka mňami mňam.
Pán i flinta naňho čumi,
sako z husi v čapce mam.
Hafik haf, co práca fuj,
že smých tlama široká,
Slovo já však f tlamje hnuj,
hopy hop jak divočák…
NADSTRÁŽMISTR POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY:
Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme legitimovali osobu mužského pohlaví
konající chůzi po poli spolu se psem, který skákal
přes blíže nezjištěné obiloviny. V osobě byl námi zjištěn jistý M. Slivec v uniformě zaměstnance Správy lesů. Muž i pes jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že mu to není známo a pokračoval v již výše zmíněné činnosti. Jmenovaný M.Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obou pachatelů a sdělili jim obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle paragrafu 187 trestního zákona
Skákal pes, přes oves,
přes zelenou louku.
... Šel za ním myslivec,
péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš,
žes´ tak vesel stále?
Nevím sám, řek´ bych vám,
hop a skákal dále…
NO A PRAŽÁK TO ZAZPÍVÁ TAKHLE:
Skákal pééés přes ovééés,
přes zelenou loukúúú.
Šel za nííím myslivéééc,
pééro na kloboukúúú.
Pééjsku náááš, co děláááš,
žes tak vesél stáálééé ?
Navím sáám,řek´ bych vááám,
hóóp a skákááál dááálé…
OSTRAVÁK TO ZAZPÍVÁ TAKTO:
Skače čuba přes obile,
šibko hupe přes luku.
Za ňu chachar v kamizole
fajne brko v klobuku.
Jak se vališ, co se chlameš,
co se ščuřiš jako cyp ?
Prd ti řeknu, také zname
a zas vali do kajsik…
OD HANÁKA TO MŮŽEME ČEKAT TAKHLE:
Skókal pések přes ovések,
přes zelenó lóko.
Šél za ním meslivéc,
péro na klobóko.
Pésko náš, co stvóřáš,
že sa lóhníš z čoňo ?
Neřéš mja konópko,
valím rychlo, koňo…
VALACH:
Skáče hafik ces obilé,
ces zelenú pastvinku.
Išél za ním střílač milé,
na klobúku mrcinku.
Hafe víš, co robíš,
že sa řehceš fčílkáj ?
Nevím sám, vykuádám,
hop, skočíl jak pílka…
BRŇÁK:
Bere čokl glajze grýnó,
hópe lúpink přes kajzec.
Za nim kópe plótve rýnó,
plotňák jégr na Oltec.
Co se pecní, těžké lochec,
kvaltuj fligny, haltni vály.
Žádné ánunk, čokl borec,
migne cemrem a de pali…
DEMENT:
Hopy haf haf přes chramst šumi,
přes travyčka mňami mňam.
Pán i flinta naňho čumi,
sako z husi v čapce mam.
Hafik haf, co práca fuj,
že smých tlama široká,
Slovo já však f tlamje hnuj,
hopy hop jak divočák…
NADSTRÁŽMISTR POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY:
Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme legitimovali osobu mužského pohlaví
konající chůzi po poli spolu se psem, který skákal
přes blíže nezjištěné obiloviny. V osobě byl námi zjištěn jistý M. Slivec v uniformě zaměstnance Správy lesů. Muž i pes jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že mu to není známo a pokračoval v již výše zmíněné činnosti. Jmenovaný M.Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obou pachatelů a sdělili jim obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle paragrafu 187 trestního zákona
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Skvelej clanek o horku ...
pro Rumburak Sat Aug 10, 2019 5:35 pm
Úterý.
Konečně začlo to pravý léto, jsem nadšená! Koupila jsem miminu bazének pro 3, takže ho hned zejtra nafouknu. Budu si číst a popíjet střik s ledem a on se bude hodiny spokojeně čvachtat. Už se fakt nemůžu dočkat zítřka!
Středa.
Málem jsem vyplivla plíce u nafukování toho pojebanýho bazénu. Ten harant si do něj na 30 sekund jednou vlezl a tim to celý haslo. Nestačila jsem si ani nalejt, natož něco přečíst. Zejtra to ale bude v poho, jedem za kamarádama, maj velkou samozavlažovací zahradu, bazén a děti, to bude už stopro relax v dokonalý oáze.
Čtvrtek.
Takže asi nejedem nikam, protože nějakej ožralej nablblej retard to ráno napral autem na náš pozemek. Ačkoliv má úplně zrušený auto a my strhnutou celou jednu stanu plotu, tak je naštěstí v pořádku. Je zajímavý, že to mohl střihnout kamkoliv po celý ulici, kde vůbec nic neni, ale on to vzal přímo do našeho přívodu plynu. Já nevim, jestli to přitahuju, nebo karma a tyhle věci. Ale fakt si nejsem vědoma ničeho, za co bych měla bejt ještě víc trestaná. Takž policie, plynaři, bagry atd. Mimino je štestim bez sebe, v bagr na vlastní zahradě ani nedoufal. Po 4h oserů jsme teda nakonec vyjeli, ale jsme bez plotu a musim čuby venčit ručně a nemůžu je vypustit na zahradu. V tom horku to bude echt výživný.
Pátek.
Mnich je nadšenej z počasí a zvolává tu do prostoru, že je konečně pořádný teplo. Je evidentní, jak si užívá pocit, že jsem nasraná na něco jinýho, než na něj a ještě to (pro mě dost bolestně) přiživuje. Začínám trochu přemejšlet o rozvodu. Nebo o odloučení do podzimu.
Sobota.
Dneska jsem vzala zavděk větrákem. Nikdy v životě jsem ho nepoužila, protože mě strašně irituje ten zvuk, asi stejně jako tikání hodin a to, když mi pes líže tepláky. Mám z toho úplný návaly úzkosti. Ovšem v lednici mám pár flašek léku na úzkost, tak to nějak přežiju. Snad. No nic, jdu zalejt trávu, stromy a kytičky, aby jim bylo hezky. Vždyť jejich život visí teď jen na nás!
Neděle.
Probudila jsem se ve 2 ráno. Vedrem, překvapivě! Jsem na tom tak psychicky špatně, že jsem sežrala celý pepřenky a zajídala to melounem a mandlema v čokoládě. Trochu dost mě teď bolí břicho. Nedovedu si představit, že bych se vrátila do tý vřící ložnice, dám si ledovou sprchu a lehnu si na gauč. Přes den jsem 3x vytřela podlahu. Vodou s ledem. Ještě nikdy u nás nebylo tak čisto.
Pondělí.
Dneska jsem byla 4x s čubama a asi 40x ve sprše. To první je utrpení, Slečna táhne vpřed a za sebou táhnu Pani. Ještě k tomu mám v manduce mimino, který žhne žárem tisíce sluncí. Nemůžu nic jíst, jen pít. Za prvé bych mohla zhubnout, za druhé je mi už trochu veselejc, střik s ledem mi dává zapomenout na ty skličující skutečnosti. Zalejvám už jen stromy v dohledu od vchodových dveří a rajčata. Nedovedu si představit, že budu spát v ložnici, nebo zase s čoklama na gauči, takže jsem si už připravila karimatku na chodbu k botníku, tam je kamenná dlažba.
Úterý.
Dneska se to už nedalo vydržet, takže jsem vytáhla hadici ze sklepa a napustila ledovou vodou zase ten bazének. Mimino na něj opět prdělo a řešilo bagry na pískovišti, takže jsme se do něj s mnichem radostně vyvalili a setrvali tam celý dopo. Já opřená o skluzavku, mnich o skákacího koně. Celý to nebyl úplně šťastnej nápad, protože jsme spálený jak německý turisti. Doma je 32 stupnů a po spáleným bachoru mi skáče mimino bez potřeby spánku. Pohybuju se bytem už jen s rozprašovačem na vodu, kterej stříkám před sebou a vstupuju do aerosolu. Takhle nějak si představuju apokalypsu.
Středa.
Přestala jsem chodit na sociální sítě a sledovat zprávy v televizi. Nevim, jak bych unesla fakt, že někde pršelo a tady furt nic. Na trávu, stromy a kytky seru. Stejně tu zhebnem všichni. Večer plánují jít spát do sklepa.
Čtvrtek.
Tak už jsem zase online, protože kamarádka založila novou tajnou FB skupinu. Slušně se rozrůstáme. Jmenujeme se Zkurvenyvedro. Sdílený utrpení je hned o něco menší. Když se tam někdo neprozřetelně pochlubí, že u něj prší, tak ho logicky hned kickneme. Takovou ukázku neloajálnosti totiž nestrpíme. Už si děláme ambice i na politický hnutí.
Pátek.
Dneska zdrhla Slečna. Naháněla jsem jí v pravym poledni a naštěstí jí po půl hodině našla. Plot už je spravenej, takže se mohla jedině podhrabat. Po bližším průzkumu jsem zjistila, že se nám nějakej kanálník vykálel za plot a pro Slečnu to bylo natolik lákový, že neodolala a dala si sváču. Prase fialový! Takže jsem spravovala plot, pálila okolo poházený pokanděný kapesníčky zapřísahala se, že si od ní už v životě nenechám dát hudlana.
Sobota.
Mimino se opět probudil v 5 ráno. Je tu vedro k nepřežití. Jemu jsem pustila teleshopping a sobě ledovou sprchu. Ráda bych usnula, ale Slečna pes se vedrem cejtí nekomfortně, tudíž se chce tulit a dejchá na mě teplej hovní vzduch. Když jí zavřu vedle, tak vyje. Jestli se nezabiju dneska, tak už nikdy.
Neděle.
Kamarádka mi poslala fotku, jak u nich prší. Co prší, leje! Mažu jí z přátel, svini. Navíc jsem zjistila, že mimino asi před pár dny zapnul topení v ložnici. Takže ho jdu přeměřit, jestli by se přece jenom ještě nevešel do babyboxu. A to se mohl čvachtat v bazénku!
Konečně začlo to pravý léto, jsem nadšená! Koupila jsem miminu bazének pro 3, takže ho hned zejtra nafouknu. Budu si číst a popíjet střik s ledem a on se bude hodiny spokojeně čvachtat. Už se fakt nemůžu dočkat zítřka!
Středa.
Málem jsem vyplivla plíce u nafukování toho pojebanýho bazénu. Ten harant si do něj na 30 sekund jednou vlezl a tim to celý haslo. Nestačila jsem si ani nalejt, natož něco přečíst. Zejtra to ale bude v poho, jedem za kamarádama, maj velkou samozavlažovací zahradu, bazén a děti, to bude už stopro relax v dokonalý oáze.
Čtvrtek.
Takže asi nejedem nikam, protože nějakej ožralej nablblej retard to ráno napral autem na náš pozemek. Ačkoliv má úplně zrušený auto a my strhnutou celou jednu stanu plotu, tak je naštěstí v pořádku. Je zajímavý, že to mohl střihnout kamkoliv po celý ulici, kde vůbec nic neni, ale on to vzal přímo do našeho přívodu plynu. Já nevim, jestli to přitahuju, nebo karma a tyhle věci. Ale fakt si nejsem vědoma ničeho, za co bych měla bejt ještě víc trestaná. Takž policie, plynaři, bagry atd. Mimino je štestim bez sebe, v bagr na vlastní zahradě ani nedoufal. Po 4h oserů jsme teda nakonec vyjeli, ale jsme bez plotu a musim čuby venčit ručně a nemůžu je vypustit na zahradu. V tom horku to bude echt výživný.
Pátek.
Mnich je nadšenej z počasí a zvolává tu do prostoru, že je konečně pořádný teplo. Je evidentní, jak si užívá pocit, že jsem nasraná na něco jinýho, než na něj a ještě to (pro mě dost bolestně) přiživuje. Začínám trochu přemejšlet o rozvodu. Nebo o odloučení do podzimu.
Sobota.
Dneska jsem vzala zavděk větrákem. Nikdy v životě jsem ho nepoužila, protože mě strašně irituje ten zvuk, asi stejně jako tikání hodin a to, když mi pes líže tepláky. Mám z toho úplný návaly úzkosti. Ovšem v lednici mám pár flašek léku na úzkost, tak to nějak přežiju. Snad. No nic, jdu zalejt trávu, stromy a kytičky, aby jim bylo hezky. Vždyť jejich život visí teď jen na nás!
Neděle.
Probudila jsem se ve 2 ráno. Vedrem, překvapivě! Jsem na tom tak psychicky špatně, že jsem sežrala celý pepřenky a zajídala to melounem a mandlema v čokoládě. Trochu dost mě teď bolí břicho. Nedovedu si představit, že bych se vrátila do tý vřící ložnice, dám si ledovou sprchu a lehnu si na gauč. Přes den jsem 3x vytřela podlahu. Vodou s ledem. Ještě nikdy u nás nebylo tak čisto.
Pondělí.
Dneska jsem byla 4x s čubama a asi 40x ve sprše. To první je utrpení, Slečna táhne vpřed a za sebou táhnu Pani. Ještě k tomu mám v manduce mimino, který žhne žárem tisíce sluncí. Nemůžu nic jíst, jen pít. Za prvé bych mohla zhubnout, za druhé je mi už trochu veselejc, střik s ledem mi dává zapomenout na ty skličující skutečnosti. Zalejvám už jen stromy v dohledu od vchodových dveří a rajčata. Nedovedu si představit, že budu spát v ložnici, nebo zase s čoklama na gauči, takže jsem si už připravila karimatku na chodbu k botníku, tam je kamenná dlažba.
Úterý.
Dneska se to už nedalo vydržet, takže jsem vytáhla hadici ze sklepa a napustila ledovou vodou zase ten bazének. Mimino na něj opět prdělo a řešilo bagry na pískovišti, takže jsme se do něj s mnichem radostně vyvalili a setrvali tam celý dopo. Já opřená o skluzavku, mnich o skákacího koně. Celý to nebyl úplně šťastnej nápad, protože jsme spálený jak německý turisti. Doma je 32 stupnů a po spáleným bachoru mi skáče mimino bez potřeby spánku. Pohybuju se bytem už jen s rozprašovačem na vodu, kterej stříkám před sebou a vstupuju do aerosolu. Takhle nějak si představuju apokalypsu.
Středa.
Přestala jsem chodit na sociální sítě a sledovat zprávy v televizi. Nevim, jak bych unesla fakt, že někde pršelo a tady furt nic. Na trávu, stromy a kytky seru. Stejně tu zhebnem všichni. Večer plánují jít spát do sklepa.
Čtvrtek.
Tak už jsem zase online, protože kamarádka založila novou tajnou FB skupinu. Slušně se rozrůstáme. Jmenujeme se Zkurvenyvedro. Sdílený utrpení je hned o něco menší. Když se tam někdo neprozřetelně pochlubí, že u něj prší, tak ho logicky hned kickneme. Takovou ukázku neloajálnosti totiž nestrpíme. Už si děláme ambice i na politický hnutí.
Pátek.
Dneska zdrhla Slečna. Naháněla jsem jí v pravym poledni a naštěstí jí po půl hodině našla. Plot už je spravenej, takže se mohla jedině podhrabat. Po bližším průzkumu jsem zjistila, že se nám nějakej kanálník vykálel za plot a pro Slečnu to bylo natolik lákový, že neodolala a dala si sváču. Prase fialový! Takže jsem spravovala plot, pálila okolo poházený pokanděný kapesníčky zapřísahala se, že si od ní už v životě nenechám dát hudlana.
Sobota.
Mimino se opět probudil v 5 ráno. Je tu vedro k nepřežití. Jemu jsem pustila teleshopping a sobě ledovou sprchu. Ráda bych usnula, ale Slečna pes se vedrem cejtí nekomfortně, tudíž se chce tulit a dejchá na mě teplej hovní vzduch. Když jí zavřu vedle, tak vyje. Jestli se nezabiju dneska, tak už nikdy.
Neděle.
Kamarádka mi poslala fotku, jak u nich prší. Co prší, leje! Mažu jí z přátel, svini. Navíc jsem zjistila, že mimino asi před pár dny zapnul topení v ložnici. Takže ho jdu přeměřit, jestli by se přece jenom ještě nevešel do babyboxu. A to se mohl čvachtat v bazénku!
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Re: Vtipne povidky ...
pro Rumburak Mon Sep 23, 2019 8:26 am
Recept na vánoční cukroví ...
Pusť troubu.
Ukliď z linky umatlané skleničky, lego a papírky od bonbonů.
Připrav mísu a suroviny. Vylouskej ořechy, odměř mouku a cukr.
Vyndej z mouky puzzle.
Odežeň děti a umyj z nich mouku.
Vezmi vejce.
Podej manželovi pivo.
Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce. Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy. Zvedni telefon.
Odežeň děti, zameť střepy z mísy, vytři podlahu.
Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto.
Najdi rum. Odejmi rum manželovi.
Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta.
Plech vytři tukem.
Podej manželovi tlačenku.
Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky.
Podej manželovi noviny.
Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta. Zavolej veterináři.
Vezmi si prášek.
Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku, sporák, zdi, děti a kočku.
Vypni troubu, jdi do cukrárny a přines cukroví.
Pusť troubu.
Ukliď z linky umatlané skleničky, lego a papírky od bonbonů.
Připrav mísu a suroviny. Vylouskej ořechy, odměř mouku a cukr.
Vyndej z mouky puzzle.
Odežeň děti a umyj z nich mouku.
Vezmi vejce.
Podej manželovi pivo.
Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce. Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy. Zvedni telefon.
Odežeň děti, zameť střepy z mísy, vytři podlahu.
Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto.
Najdi rum. Odejmi rum manželovi.
Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta.
Plech vytři tukem.
Podej manželovi tlačenku.
Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky.
Podej manželovi noviny.
Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta. Zavolej veterináři.
Vezmi si prášek.
Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku, sporák, zdi, děti a kočku.
Vypni troubu, jdi do cukrárny a přines cukroví.
Rumburak- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 137
Join date : 17. 01. 19
Location : Kanada -
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru|
|
|